10 důvodů pro lásku

5. listopadu 2010 v 20:49 | Sandra |  Tokio Hotel atd.

Předloha: Tokio Hotel (Kaulitz twins)
Forma: er
Žánr: romantika, lehký humor, twincest
Varování: twincest, lehké OOC
Poznámka: opět se zde bude vyskytovat text ne přímo ode mě, nýbrž vyjmutý z jiné publikace. Tentokrát se jedná o knížku Tohle zvládneš, tipy a triky pro zamilované od Karin Kampwerthové u nás vydané nakladatelstvím BB/art. Přesněji onen seznam důvodů na stránce 100. Tolik k autorským právům.
Teď už jenom-užijte si to a za každý komentář budu ráda!



Bill už lehce otráveně seděl na jejich pohovce a líně přepínal programy. Nikde nic nedávaly, žádná novinka. A Tom byl na jakémsi focení. Bill se nad touhle myšlenkou nehezky zamračil. Jasně, děsně mu přál jeho úspěch. Koneckonců, i on má několik akcí bez bratra. Třeba tu přehlídku v Milánu. Ale tam s ním Tom jel. Tak proč teď nejel pro změnu on s ním?
Jasný, odpověď byla jednoduchá-teprve před chvilkou přišel z vlastního focení. A Tom se měl ze vzdáleného města vrátit hnedka zítra ráno. Ale přesto se mu myšlenka na osamocenou noc nelíbila.
Vztekle odhodil ovladač na stůl, vstal a přešel k jejich skromné knihovně. Ta neobsahovala nic moc převratného. Přece jenom se s jejich stylem života velké čtenářství neslučovalo. Proto jenom namátkou šáhl a vytáhl jednu z mnoha velmi tenkých knih, spíše knížek, z jejich nepočetné sbírky. Kouknul se na název a zašklebil se.
TOHLE ZVLÁDNEŠ, tipy a triky pro zamilované, hlásal hrdě název. Dost dobře si vzpomínal, že jí kdysi v dávnověku dostal od tety k Vánocům. Tenkrát ho hodně pobouřilo, že je napsaná vlastně pro dívky. Teď už to bral s nadhledem. Konec konců, i těmito tipy a triky se může přiučit, ne? Nemyslel si však, že jeho stávající vztah potřebuje nějaké laciné tipy a triky, ale…
Přešel i s knížečkou k pohovce, pohodlně se usadil a pustil se do čtení. Tedy spíš do listování. Tipy před vztahem. No, to už má za sebou. Pak pár stránek o trablech ve vztahu. Trošku si sice početl, ale nic moc zajímavého. Přesněji nic, co by se mu mohlo hodit. A pak už tipy na přestání kopaček. A na rozeznání toho, kdy dát kopačky. Protočil očima a už chtěl knížečku odhodit. Ukončovat vztah? Jo, tak to se ho netýkalo. A přestát kopačky? Nemyslel si, že by mu je Tom někdy dal. Jednak moc dobře věděl, že nesnáší sport a ze všeho nejvíc fotbal, a pak taky věděl, že jeho bratříček se k ničemu takovému nechystá. Kdyby ano, poznal by to, tím si byl jistý.
Těsně před zaklapnutím knížky jeho oči zaujal jeden článek. Bohužel, jeho reakce nebyly až tolik pohotové, aby stihl zadržet své ruce, takže mu tento objev zmizel z očí. Nicméně on knížku znovu otevřel a listoval tak dlouho, dokud nenašel, co hledal.
Deset důvodů pro lásku, mrkalo na něj drobné nenápadné písmo. Na druhé straně byly důvody proti lásce, ale o ty se on opravdu nezajímal. Jeho obličej najednou zdobil úsměv. Už jednou se v dlouhé chvíli zabavil podobným článkem, když testoval Toma. Tak proč teď taky na pár okamžiků nezahnat nudu?
Pohodlně se usadil, televizi přepnul na hudební stanici, a vrátil se ke knížce ve svých rukou.
Když nejste spolu, hrozně se ti po něm stýská.
Povzdechl si a svůj pohled stočil na televizi. Zrovna tam běžel klip k jejich World behind my wall. Střídaly se tam útržky z jejich běžného života a on je jenom se zasněným úsměvem pozoroval. Bylo jedno, jak dlouho nejsou spolu. Tři týdny jako tři hodiny, oboje pro něj bylo strašné. Když kolem sebe neměl bratra, nezářil tak jako s ním. Mnozí si toho všimli a dali to za vinu jeho přepracovanosti. Ale to tak docela nebyla pravda. Svou práci miloval a, i když ho věčné pronásledování médií někdy štvalo, nevzdal by se jí. Za nic s výjimkou Toma by se jí nevzdal.
Jenom si povzdechl a s ukončením klipu vrátil svůj pohled ke knížce.
Když se díváš na společné fotky, najednou úplně jistě víš, že bys chtěla, aby se ty krásné časy vrátily.
Tentokrát svůj pohled stočil k poličce nalevo od televize. Ta byla plná takových fotek. Jak se Bill smál, protože ho Tom lechtal. Jak měl opřenou hlavu o Tomovo rameno a spokojeně na něm se zavřenýma očima odpočíval a Tom ho jenom s úsměvem pozoroval. A taky několik fotek z internetu, hlavně ty z Malediv. Snad nikdo nevěděl, co pro ně znamená pohled na tu fotku, jak společně blbli na skútru.
Vlastně, každá jejich návštěva Malediv tady měla zastoupení. Protože tady se vždycky cítili jako v jejich malém, soukromém ráji. A přestože si nemohli dovolit přesně to, co chtěli, tady tomu byli nejblíže. Možná právě proto se tam stále vraceli.
Ale nebyla tak docela pravda, že by tyto časy chtěl zpátky. Protože on v nich stále žil. Věděl, že až se Tom vrátí, ani na vteřinku ho nenapadne, že by něco chtěl zpátky. Protože s ním na takovéhle uvažování nebude mít čas. Bude si jenom užívat stejné chvilky, jako viděl na fotkách. A přesto věděl, že budou trochu jiné. Ještě o kousíček dokonalejší, i když se to zdá nemožné.
Můžeš usnout jenom, když máš vedle na polštáři tričko, které si u tebe zapomněl.
Vesele se zasmál. Tak tohle pro něj neplatilo. On totiž nemohl usnout vůbec bez jeho přítomnosti. Pravda, jenom zřídka se stávalo, že musí usínat bez svého dvojčete po boku, ale i takovéto chvilky nastávaly. Jako třeba dneska. A on v takovýchto případech skoro nikdy neusnul dřív než ve tři v noci. Prostě mu chybělo teplo vedle něj. Ale moc dobře věděl, že plyšák by mu nestačil.
A že musí mít jeho triko na polštáři vedle sebe? Nikdy! Tomovo velké, vytahané, zpocené a páchnoucí tričko jedině na sobě.
Srdce se ti rozbuší, jakmile od něj dostaneš SMS.
Tak to se také stávalo jenom velmi vzácně. Buď byli věčně spolu (což jim oboum vyhovovalo nejvíc), nebo byli až moc zaneprázdnění na nějaké dopisování si. Když už, tak si večer po práci volali. Potom ale tyto rozhovory stály za to a jejich operátor si mohl jásat. Už párkrát se stalo, že si takhle volali celé hodiny. Nemohli za to, že si mají pořád co říct a že si svou vzájemnou nepřítomnost musí vynahradit alespoň slovem.
Ale je pravda, že pokaždé bez výjimky mu krátce po jejich hovoru přišla SMS na dobrou noc. A další den na dobré ráno. A jeho srdce pokaždé nad těmito pár slovy roztálo. Znamenalo to pro něj totiž mnohem víc než jen pár slov. Tom na něj myslel.
Hájíš ho před kamarádkami, když o něm ošklivě mluví.
Lehce přemýšlivě naklonil hlavu. Kdy o Tomovi nějaké holky mluvili nelichotivě? K jeho vlastnímu vzteku nikdy. Akorát někteří kluci ho nezasypávali zrovna chválou. A Bill vždycky jenom zdánlivě v klidu argumentoval, proč je jeho bratr tak dokonalý. A většinou se mu je i povedlo přesvědčit, že pravda je na jeho straně.
I když mu chvíli trvalo, než si tohle uvědomil, okamžitě po přečtení si vybavil pár nepěkných chvilek ze školy. Pokaždé v nich hráli hlavní roli on, Tom a nějaký cizí kluk, který se Billovi posmíval a ne jednou se mu také snažil ublížit. A Tom tady vždycky byl proto, aby mu v tom zabránil. A i když se Bill postupně naučil bránit sám, on vždycky stál těsně za ním, aby mu ukázal, že na to rozhodně není sám. A taky věděl, že se kvůli němu také nepohodl s několika klukama, s kterýma se jednu dobu bavil. Další důkaz toho, že oni dva prostě mají být spolu.
Odřekneš mejdan u nejlepší kamarádky, protože on s tebou chce mluvit.
No, Tom má sice stejného nejlepšího kamaráda, ale jednou se jim opravdu stalo, že museli odmítnout akci u Andrease kvůli svým vlastním plánům.
Bylo to o jejich letní dovolenou. Vraceli se domů v sobotu a měli tady strávit čtrnáct dní. První týden si rezervovali jenom a výhradně pro rodinu. Pravda, tady se sice nemuseli mít tolik na pozoru, neboť i Simone brala jejich objetí a vyhledávání tělesné blízkosti toho druhého, ale rozhodně před ní nechtěli riskovat nějaké polibky. Tak strávili první týden v rodinném kruhu a v krocení svých potřeb a hned na další sobotu si naplánovali dlouhou procházku a krásný, romantický piknik. Věděli, že jestliže proklouznou do lesa za město bez toho, aby vzbudili pozornost médií, mají vyhráno. A když jim Andy oznámil, že přesně tu sobotu u sebe doma pořádá velkou párty, tak velmi neradi s díky odmítli. Ale Andreas už tenkrát o jejich vztahu věděl, a tak se na ně jenom chápavě usmál. Další večer si udělali soukromou párty, jenom oni tři.
Pořád ještě žárlíš, když se obrátí za jinou dívkou.
Bill se znova rozesmál. Ne, on nežárlil. On přímo šílel žárlivostí. Teda pravda, teď už tolik ne, ale na začátku jejich vztahu opravdu bratra obdivoval. On chodit s někým tak neuvěřitelně hystericky žárlivým… no dobrá, on s někým takovým chodí a vlastně se mu to líbí, že se o něj Tom bojí. Hold to jsou dvojčata, nemají si co vyčítat. A tím míň teď, když měli oči jeden pro druhého. Vlastně si ani nevzpomínal, kdy naposledy se otočil za nějakou sukní. A ani u Toma si tyto okamžiky nějak nemohl vybavit. Jistě, když na ně zavolal někdo z týmu, otočili se. Když na ně pořvávali fanynky, snažili se působit milým a zaujetým dojmem. Ale jinak měli oči opravdu jenom pro sebe navzájem.
Kupuješ si jeho oblíbené gumové medvídky.
Billův zvonivý smích znova, potřetí během pár minut, rozzářil celou místnost. Ale on si nemohl pomoct. Když to pročítal, cítil se neuvěřitelně šťastný.
Jistěže si kupoval stejné gumové medvídky jako Tom! Vždyť jsou dvojčata, svojí oblíbenou značku si vybrali společně. A taky je společně jedli, házeli si je, blbli s nimi… našlo se tolik zajímavých možností, které se s nimi daly dělat! Bill se jenom zaculil při myšlence na poslední vyzkoušenou. Ta se odehrála za bezpečně zavřenýma dveřmi jejich společné ložnice, která toho, mimochodem, také už hodně zažila.
Upravíš se a pečlivě dbáš na svůj vzhled, kdykoli se máte sejít.
Což u Billa znamenalo téměř vždycky. A on se opravdu pokaždé líčil. I když by to mělo znamenat vstávat v šest ráno, protože v sedm se vzbudí Tom, aby stihli rozhovor v osm. Byl ochotný pro svoji vizáž v přítomnosti Toma udělat cokoliv. Což bylo celkem kuriózní vzhledem k tomu, že Tom ho už viděl tolikrát nenalíčeného a neupraveného, že se to snad ani spočítat nedalo. A přestože ho jeho starší bráška už nesčetněkrát ujišťoval o tom, že kvůli němu to dělat nemusí, že jemu se líbí vždycky, ať už vypadá jakkoliv, on to dělal rád. Miloval ten jeho výraz ohromení, kdykoliv se vytasil s novým líčením. A ještě víc miloval, že Tom si na něm všímá jakékoliv drobné změny. Nic nového, žádný prstýnek, náramek, řetízek, triko, nová manikúra nebo třebas jenom doteď nevyzkoušená nová řasenka, neunikly jeho pozornosti a komplimentu z jeho strany. A to Bill zbožňoval.
Ostatní kluci tě nechávají ledově chladnou, i když s tebou těžce flirtují.
A ne jen kluci. Za poslední čtyři roky se ani pořádně nepodíval na nikoho, kdo se s ním snažil zavést rozhovor. Samozřejmě že se starými známými se i nadále bavil. Ale ne jednou se s ním snažila nějaká holka zapříst rozhovor nebo nějakej kluk oblbnout komplimenty. Ale ani jednomu z nich to nešlo tak skvěle jako Tomovi.
A Bill moc dobře věděl, že u Toma je to jedno a to samé. Od toho prvního okamžiku, co strávili spolu jako partneři ve vztahu, se Tom ani neotočil za moc krátkou sukní. A že jich kolem nich od té doby prošlo! A ne jedna se snažila upoutat jeho pozornost. Bill to moc dobře věděl, protože ze začátku si říkali, že by měli i nadále pokračovat v tom, co dělali do teď, aby nebyli tolik nápadní. Ale po třech týdnech, kdy večery trávili odděleně, si řekli, že to stejně nemá cenu.
Bill si moc dobře vybavoval okamžik, kdy se mu Tom svěřil, že stejně celý večer, který trávil s těma holkama, myslel jen na něj a na to, že jakmile se vrátí na hotel, půjde rovnou k němu do pokoje, vleze si k němu pod peřinu a přitulí si ho k sobě. Ještě teď si vzpomínal, jak mu to šeptal do ouška, lehce se červenal a něžně ho hladil na zádech.
Bill sebou překvapeně trhl a otočil hlavu ve směru zvuku klapnutí dveří. Nikdo kromě něj a Toma neměl od jejich bytu klíče. Zdálo se mu snad něco? Je už po těch pár hodinách tak osamělý, že má slyšiny?
Jeho obavy se však rozplynuly ve chvíli, kdy se ve dveřích objevil Tom s cestovní taškou v ruce.
"Tomi!" vypískl nadšeně, odhodil knížku a okamžitě se vrhl svému dvojčeti kolem krku. Cestovní taška dopadla na zem, jak jí Tom pustil a své ruce ovinul kolem útlých boků svého brášky.
"Ale copak, Billí? Snad se ti po mně nestýskalo?" rozesmál se rasta kluk šťastně. Lehce svého brášku nadzvedl a otočil se s ním kolem dokola. Bill překvapeně vypískl a se šťastným smíchem si zabořil hlavu do jeho ramene.
"Stýskalo. Strašně," šeptl mu směrem k uchu. Tom se znovu usmál a i se svým pokladem došel k sedačce. Posadil se na ní a své černovlasé dvojče si usadil na klín. "Ale jak to, že jsi tady?"
"Ale? Snad ti nevadím? Nebo si měl na večer jiné plány?"
"No jasný," křenil se na něj. "Do deseti jsem chtěl hypnotizovat pohledem mobil. Pak bych to vzdal a sám ti zavolal. Tím bych se zabavil na pár hodin a hned po tom si šel lehnout. Úžasně strávený večer," Bill si uvědomil, že je to po dlouhý době poprvé, co ho Tom vidí nenalíčeného. Nevadilo mu to, to zase ne, ale bylo to nezvyklé. Věděl, že Tomovi se líbí kdykoliv, kdekoliv, za jakýkoli podmínek a v jakémkoli stavu, ale přesto se pořád chtěl snažit, aby byl co nejkrásnější. Pro něj.
"Jo, to je krásný program," pokýval zamyšleně hlavou Tom. "Ale já mám lepší," usmál se na něj vítězoslavně. "Napustíme si teď vanu a dáme si dlouhou společnou koupel, dobrá?"
"A pak?" zeptal se rozverně Bill a prstem přejel po jeho tváři.
"Pak…" zašeptal Tom s úsměvem, přitáhl si Billa k sobě a dravě ho políbil. Když se od sebe odtrhli, Bill se na něj jen usmál a slezl mu z klína.
"Jestli nepřijdeš do pěti minut, tak se ti rozteču," varoval ho rozverně a zamířil rovnou do koupelny. Tom se jenom šťastně rozesmál. Když byl se svým malým bráškou, cítil se skvěle. Celý okolní svět se mohl klidně zbláznit a jemu to bylo jedno.
Jeho pohled upoutala knížka pohozená na stole. Sáhl po ní. Když uviděl název, jenom tázavě nakrčil obočí a lehce si odfrknul. Otevřel jí a namátkou ji prolistoval. Všiml si, že jedna dvojstránka se dobře otevírá, jak jí Bill asi jako jedinou pečlivě studoval. A když si i tu pročetl, pobaveně si odfrkl.
"Tak on pochybuje jo?" zamumlal si sám pro sebe s lehce pobaveným zábleskem v očích. "No, tak to ho budu muset přesvědčit…"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Haku Haku | 19. listopadu 2010 v 17:07 | Reagovat

Vies,ze ma neomrzi citat si Tvoje pribehy aj .....krat.

2 Elie Elie | Web | 15. února 2011 v 13:27 | Reagovat

Och♥
Od teď ti budu psát jednoslovné komentáře :D Tohle stačí vyjádřit pouze jedním slovem :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama