10 tipů...

3. listopadu 2010 v 6:33 | Sandra |  Tokio Hotel atd.
Předloha: Tokio Hotel (Kaulitz twins)
Forma: er
Žánr: romantika, twincest
Varování: twincest, slabé OOC
Poznámka: zmiňovaný článek naleznete v srpnové Top Divce (z tohoto roku) na straně 31, jinak Bill listuje časopisem až do této strany.



Byla sobota dopoledne a Bill nudou už nevěděl, co má dělat. Byl to po dlouhý době jejich první volný víkend a tak Tomovi nevyčítal, že si chce trošku přispat, ale sám se nudil už naprosto nevýslovně.
Seděl v obýváku, puštěnou televizi nevnímal, a listoval různými časopisy. Když narazil na jeden dívčí a překvapivě vydaný před nedávnou dobou, trošku ho to zarazilo. Kdo ho asi tak mohl koupit?
Tom těžko, Gordon časopisy vůbec neuznával a Simone… že by si Simone chtěla připomenout léta, kdy neměla na krku dvojčata a kluci se o ni jen prali?
Nicméně jím začal znuděně listovat. No co, aspoň se dozví něco málo drbů!
Madonna a ten její mladej chlap… nechápal, proč se s tou starou babou vůbec zahazuje. Jasně, byla prachatá, ale aby kvůli prachům musel mít v posteli takovou babičku? No, tohle on nikdy nechápal. Tak dál.
Tipy na moderní šaty… ale jo, některý se daly, ale jemu to asi moc platný není.
Rob je asi zase single. No jo, tomu se taky nedivil. Pattison se mu nikdy nelíbil. Jasný, ta role upíra mu celkem sedla, ale i tak… co na něm ty holky viděj?!
Nějaká soutěž… lacláče že letěj? No, on je nikdy neměl v lásce.
Nějaká holka se tu ptá, jak vytvořit sexy pohled. Přečetl si odpověď a jenom si odfrkl. Malovala se ta redaktorka někdy?!
Rady na lakování nehtů. Různobarevný a s ozdobami? Podíval se na svou černou francouzskou manikúru. Ne, děkuju, on raději zůstane věrnej.
Hm, Vanessa a srdce Zaca. Upřímně, koho tadyta věčná story zajímá?
Pak mu však pohled sjel na okraj stránky a jeho rty se roztáhly do úsměvu.
10 tipů, jak poznáš, že je to víc než flirt, hlásal článeček, který tolik upoutal jeho pozornost. Jistě, on si byl stoprocentně jistý, že to oba myslí smrtelně vážně, tak ale proč si Toma nevyzkoušet, že?
Zajímá se o tvoje přátele a chce se s nima seznámit!
Bill si povzdechl. Jistěže se zajímá o jeho přátele! Jeho přátelé byli i Tomovi přátelé. Tak tohle splnil, i když to nebylo zas tak těžký vzhledem k tomu, že jsou dvojčata. Tak dál.
Rád si s tebou povídá a nejde mu jen o neustálé "muchlování"!
Tentokrát se upřímně usmál. Tom získal bod, a tentokrát to nemělo s jejich rodinným stavem co dělat.
***
"Bille, děje se něco?" zeptal se starostlivě Tom a jmenovaný sebou lehce trhl.
"Ne, nic se neděje," zamumlal. Opravdu se nic nedělo jenom… když naposledy volal Andymu, zněl nějak… divně. A on se bál, že to je proto, že na jeho poslední návštěvě Andy nedopatřením zjistil, co je ve skutečnosti mezi dvojčaty.
"Bille, víš, že mi můžeš říct všechno, že jo?" Tom se tvářil starostlivě. Tušil, že za trápením jeho brášky se skrývá nějaká maličkost, ale přesto ho nerad viděl, jak se trápí. Bill se jenom otočil a políbil ho. Dredatý chlapec se nechal, ale nezapojil se do polibku tolik, jak u něj bylo obvyklé.
"Děje se něco?" Bill se od něj poplašně odtrhl. Přestože spolu byli už téměř rok, neustále se bál, že něco pokazí.
"Bille, lásko, nic se neděje. Jenom mě trápí vědomí, že ty se trápíš a nechceš mi říct čím, abych ti s tím mohl pomoct," a Bill v tu chvíli pochopil. Tom s ním chtěl řešit problémy, chtěl mu být oporou, jakou bývá partner v jakémkoliv jiném páru. Nechtěl se s ním jenom líbat a dotýkat se ho, chtěl s ním mluvit, povídat si, chtěl ho mít nablízku a chtěl ho milovat.
"Vlastně to není nic velkého," konečně svolil. Předtím se bál, že by se mu Tom jen vysmál, ale teď věděl, že by to neudělal. Ne jemu. "Když jsem naposledy volal Andymu, tak zněl tak nějak… divně. Já nevím, ale děsně se bojím, že o něj přijdeme. Víš, kvůli tomu, že nás viděl spolu," Tom se lehce zamračil a přitiskl si Billa ještě víc na sebe.
"Já jsem se mu pokoušel dovolat už dvakrát, ale nikdy mi to nevzal. No, uvidíme. Teď míříme domů, tak se to určitě vyřeší," povzbudivě se na svého malého brášku usmál. A tomu najednou jakoby spadl obrovskej kámen ze srdce.
Už na své trápení nebyl sám. Mohl o něm mluvit s Tomem.
***
Ano, Tom s ním rád mluvil. I když tohle byl asi jejich doposud nejvážnější rozhovor. A nakonec vyšlo najevo, že si vůbec nemuseli dělat hlavu. Andy byl zaneprázdněný scházením lidí, které obě dvojčata znali, na velkou přivítací párty.
Ale často si spolu jenom tak sedli a mluvili o všem. Mohli si to dovolit, protože toho druhého znali téměř líp než sebe a milovali ho i se všemi jeho chybami.
Bill se spokojeně usmál. Ano, tak tohle tedy splňoval. Tak dál.
Představil tě svým kámošům.
Znova se zamračil. Další věc, kterou si mohl vyškrtnout u kolonky "dvojčecí vztah". To neexistuje i nějakej takovej tip pro dvojčata?! Tak dál.
Svěřil se ti se spoustou osobních věcí.
Bill se zašklebil. Jo, tak tohle byla kapitola sama o sobě. Od jisté doby si totiž říkali všechno, intimní věci nevyjímaje. A začalo to…
***
"Bille?" vešel do jeho hotelového pokoje Tom se svěšenou hlavou.
"Ano?" vyšel Bill z koupelny v županu a s ručníkem na hlavě. "Tomi?! Děje se něco?"
"Právě že neděje," na malý moment vzhlédl, ale jakmile spatřil svého brášku v úboru/neúboru, krvavě zrudl a znovu hlavu sklopil.
"Cože? Jak to myslíš?"
"Teda, děje, ale děje se, když se dít nemá, a neděje se, když se dít má," vysvětlil Tom a Bill na něj jen zíral s otevřenou pusou.
"Bráško, nechceš si sednout?" nabídl mu opatrně. Tom se beze slova přesunul na postel a sedl si. Bill se k němu otočil zády a rozhodl se, že mu nechá pár chvil na uspořádání myšlenek. Vybral si k tomu však nevhodnou doprovodnou činnost. Shodil ze sebe župan a otevřel skříň. Tomovi téměř vypadly oči z důlku a jeho pohled okamžitě upoutal jistá drobná a jakoby pro jeho ruce dělaná zadní část Billova těla. Polkl a cítil, že jeho klín se probouzí k životu. Bill se sehnul, aby měl lepší výhled na jednu ze spodních polic, a Tom málem vykřikl.
"Bille, musím s tebou mluvit," prohlásil pevným hlasem. Už to prostě nemohl vydržet, musel mu to říct.
"Chviličku, Tomi," Bill na sebe navlíkl jedny ze svých úzkých kalhot, sáhl pro triko, navlíkl si ho přes hlavu a bosý se vydal ke svému bráškovi. "Tak, co potřebuješ?" usmál se na něj a přisedl si těsně vedle něj.
"Já mám problém, Bille," začal tiše a nerozhodně. Opravdu mu to potřeboval říct, ale… nebyl si jistý. Absolutně si nebyl jistý vůbec ničím. "Víš, já…" znova se odmlčel. "No, víš, jak chodím na pokoj s těma různýma holkama?" věděl, že je to blbej dotaz. Jasně že to ví! Celej svět to ví. Ale on prostě musel nějak začít. Bill se lehce zamračil a přikývl. "No, tak… nejde to s nima. Totiž, nevzrušej mě, takže…" jeho tvář byla nyní krvavě rudá. S bratrem si říkali všechno… všechno s výjimkou těch nejintimnějších věcí. "Prostě jenom přijdou, zkusíme to spolu, já se omluvim a ony odejdou."
"Neděje se nic, když se dít má," zamumlal Bill, který konečně pochopil jeho nesrozumitelné brebentění. "Ale… děje se, když se dít nemá? Jak to myslíš, Tomi?"
"Takhle," Tom ho rukama chytil za boky a jedním pohybem si ho usadil na klíně. Bill vykvikl překvapením. Tohle nečekal. A nevěděl ani, co tím Tom sledoval. Ale když překvapení odeznělo a on se lehce zavrtěl, aby si udělal pohodlí, pochopil. I jeho tváře nabraly rudý nádech.
"Aha," zamumlal a pokoušel se nehýbat. On sám si teď potřeboval utřídit myšlenky, protože v jeho nitru se znenadání objevil vodopád pocitů, kterým nerozuměl.
"Aha? To je všechno, co mi řekneš? Žádné zhnusení, obviňování ani křičení?" Bill neodpovídal. Nedokázal odpovědět. A tak, z náhlého popudu, obmotal ruce kolem Tomova krku a svou tvář zabořil do jeho ramene. Toma to na malý moment zcela ohromilo, ale pak jemně a opatrně obejmul Billa tak, jak ho chtěl obejmout už pár týdnů. A Bill se najednou cítil úplně v bezpečí. Ve větším bezpečí, než mu poskytovala objetí od Simone a dokonce ve větším bezpečí, než když ho kdysi objímal Tom.
***
A tím tenkrát jejich vztah začal. Bill se teď při té vzpomínce musel usmívat, ale tenkrát to pro oba bylo strašný. Bylo pro ně něco zcela nového mluvit spolu o tak intimních věcech a sami pořádně nerozuměli své potřebě být neustále spolu. Nebo možná rozuměli, ale báli se si to sami sobě přiznat.
To byl jejich úplně první intimní rozhovor, ale od té doby jich spolu vedli nepřeberné množství.
Bill se od snění vrátil zpátky k časopisu.
Nestydí se před tebou mluvit o svých citech.
Další bod pro Toma. Tedy, pravda, většinou to byl Bill, kdo se věnoval rozebírání svých citů a pocitů, ale Tom uměl být taky něžný, láskyplný a když na to přišlo tak i romantický.
***
"Tome? Můžeš mi vysvětlit, proč se musíme celej den zdržovat tady na tom pitomým sluníčku?!" zeptal se Bill lehce nevraživě. Těšil se na společnou dovolenou na Maledivách, a co z toho měl? Už ráno ho Tom vytáhl ven a celý den ho držel na tom příšerném sluníčku. Proč se prostě nemůžou vrátit do pokoje?
"Buď trpělivý, Bille," usmál se na něj jenom Tom.
"Ale já nechci být trpělivý! Je mi vedro, mám hlad a žízeň," zabručel nevraživě. Těšil se, jak si dovolenou užije se svou láskou, a místo toho tu celej den stepuje s bandou přiblblých paparazziů za zadkem. Tom se podíval na hodiny.
"No, už je čas," řekl pouze a zvedl se ze země.
"Čas na co?" nechápal Bill, ale ihned následoval jeho příklad.
"Na překvapení," usmál se na něj Tom. Udělal pohyb rukou, jako by do ní chtěl chytnout tu jeho, ale nakonec si to rozmyslel. "Tak pojď!" usmál se na něj a rozešel se k jejich pokoji.
"Překvapení? Jaký překvapení?" Bill si to rázoval za ním a snažil se zjistit, co si na něj Tom přichystal. Ale ten se jenom usmíval a nic neprozradil. "No tak, co?" vyzvídal pořád a pořád dokola. Jeho nabručená nálada se rázem změnila na nadšené očekávání a on kolem Toma div že neposkakoval.
Tom ho dovedl až k nim do pokoje a obezřetně se rozhlídl kolem. Když neviděl nikoho kromě svého brášky, kterému nadšeně svítily oči, otevřel dveře, šoupl do nich Billa, sám rychle vešel dovnitř a zase zavřel. Otočil se na Billa a jeho tvář rozzářil úsměv.
Bill stál těsně u dveří s mírně pootevřenou pusou. Před ním totiž byl úžasně vyzdobený pokoj svíčkami a okvětními plátkami růže. Dokonce si všiml, že na posteli jsou položeny tři rudé růže. Na stole bylo připravené jídlo s dvěmi vysokými svíčkami uprostřed a dvěmi sklenicemi vína. Rolety na oknech a vůbec všude, kde by hrozilo, že by sem proniklo sluneční světlo, byly zatažené a tím bránily i pohledu dotěrných paparraziů.
"Líbí se ti to, lásko?" ozvalo se mu u ucha a kolem jeho těla se ovinuly dvě ruce. Položil se do toho objetí a znova a znova zkoumal tu romantickou nádheru.
"Tomi," zašeptal tiše. "Jaks to, proboha, zvládnul?"
"Není důležité jak. Je důležité, že jsem to udělal pro nás," Bill se usmál. Ano, Tom to udělal pro ně. "Miluju tě, Bille, strašně moc."
***
Bill na to vzpomínal s úsměvem na rtech. Tenkrát tam prožili svoje poprvé, protože Tom k němu byl ta něžný a otevřený, jako nikdy před tím. Doteď si přesně pamatoval každý Tomovo slovo, každý jeho dotyk.
Povzdychl si a vrátil se zpátky k časopisu.
Nelíbí se mu, když s tebou chce někdo flirtovat.
Bill se zašklebil. Jo, tak v tomhle ohledu Tom neměl konkurenci. A kdyby aspoň žárlil jen ve chvílích, kdy s nim chtěl někdo flirtovat!
***
Byly na párty po předávání cen a neustále s nimi chtěl kdosi mluvit. Každý jim blahopřál, každý jim gratuloval. Bill to miloval. Už odmalička miloval, když byl ve středu pozornosti, a tak si pozornost každého náležitě užíval.
"Gratuluju, Bille. I když, pro vás to asi tolik neznamená v tý záplavě cen, co teď vyhráváte, že?" poplácal ho po rameni a usmál se na něj jakýsi starší chlap. Bill absolutně nevěděl, ke komu patří, ale bylo mu to jedno. On byl vždycky velmi společenský člověk.
"Ale ne, znamená to pro mě stejně, jako jakákoliv jiná cena," usmál se na něj zářivě. "Každá další cena nám dává znát, že se líbíme a že nás lidi poslouchají. A o to nám jde."
"No, snad vám tahle ideologie vydrží ještě dlouho," muž se na něj znovu usmál, ještě jednou mu stiskl rameno. Bill se se širokým úsměvem rozhlídl kolem. Zahlídl několik lidí, kteří mířili k němu, ale nikde neviděl svého bratra.
Proběhly ještě další tři takovéto rozhovory, než konečně spatřil dredatou hlavu v rohu místnosti. S úsměvem si pomyslel, že si pro dnešek užil slávy dost, a vydal se za svým bráškou. Věděl, že se k němu blíží ještě několik lidí, ale nedbal na to.
"Tomi," usmál se na něj nadšeně, když se k němu konečně dostal.
"Tak co, bavil ses dobře?" zeptal se ho Tom s podivným podtónem.
"Ne," odpověděl najisto Bill. "Kam ses poděl? Chtěl jsem tady být s tebou."
"Vážně? Mně přišlo, že si dostatečně vystačíš beze mě," pokračoval mrzutě Tom a napil se čehosi, co měl nyní ve skleničce. Bill si povzdechl.
"Chtěl jsem, abys byl vedle mě, pomohl mi zodpovídat otázky ostatních a až se naskytne volná chvíle, společně se mnou se ztratil. Ale když nechceš,…" otočil se a nakročil pryč od něj.
"Ne, počkej!" zarazil ho bratrův hlas i jeho ruka svírající tu jeho. S kamenným výrazem se otočil zpátky na něj. "Promiň, nechtěl jsem na tebe být zlej," zamumlal omluvně a on v jeho čokoládových očích viděl opravdovou lítost. "To jenom… mrzí mě, že se tě nemůžu dotýkat, a neuvěřitelně mě štve, že každej jinej může. A tak prostě…"
"Žárlíš," doplnil ho Bill, když už se nezdálo, že by se měl k dalšímu mluvení. Jeho obličej však ztratil masku nezúčastněnosti a vrátil se mu vřelý úsměv. "Můj malej Tomi žárlí. Jak roztomilé," protáhl, protože věděl, že Tom ho teď říká cokoliv, jen aby si ho udobřil. A on na něj při tom vlastně nebyl nikdy pořádně naštvaný.
"Jo. Promiň."
"Nic se neděje. A co kdybychom se teď vytratili, jak jsem měl původně v plánu?"
***
Ano, Tom byl extrémně žárlivej a nikdo z týmu už se Billa nedovolil ani dotknout, aby třeba neschytali jeden z jeho zlostných pohledů. Až se jeden divil, že na to média nepřišla a nerozpitvala to.
Tak tedy další bod pro něho. Šest ze šesti. No, zatím si vede dobře.
Zajímá ho, jaký byl tvůj den.
Bill si povzdechl. Tak tentokrát není ve výhodě jako dvojče, ale jako spolupracovník. Za tadyto úlevy, kdy se to u nich dvou bere jako samozřejmost, by mu měl strhávat body. Ale přesto mu je přičítal. No, láska je hold slepá a bláznivá. Tak dál.
Je ochoten ti vyjít vstříc a dělat věci, které nemá rád.
Bill se usmál. Ještě před… no, jak to vlastně bylo dlouho? Dva roky? Tři roky?
Ještě před jejich vztahem si nikdy nemyslel, že Tom by dokázal ve vztahu ustupovat. Nemyslel si, že by mohl být romantický a splňovat všechno, po čem jeden citlivej člověk touží. Byl vděčný za to, že se tak mýlil.
***
"Bille?" Tom nerozhodně stepoval před dveřmi do bráškova pokoje.
"Nech mě, Tomi," bylo mu opětovnou odpovědí.
"Bille," povzdechl si tiše. Jistě, i jeho zranilo vědomí, že přestože oni měli poprvé po roce čas na rodinu, Simone s Gordonem odjeli na dovolenou a tím se jejich společný čas ze dvou týdnů zkrátil na pouhé tři dny. Ale právě kvůli tomu teď potřeboval Billa u sebe a mrzelo ho ještě víc, že Bill se zavírá v pokoji.
Znovu chtěl zaklepat, když mu hlavou proletěla myšlenka. Pousmál se a odešel od dveří. Bill vevnitř se podivil, že to Tom tak lehko vzdal, přece jen ho znal, ale byl za to rád. Radoval se však předčasně.
O pár minut později vrzly dveře a do pokoje vešel tichými, kočičími kroky Tom.
"Nech mě bejt, Tomi," zamumlal Bill monotónně a dál zíral na strop nad sebou. Tom se však nedal zastrašit, přešel až k němu a vyzdvihl si ho do náručí. Bill jenom překvapeně vykvikl. "Tomane Kaulitzi, co si jako myslíš, že děláš?!" div že nezakřičel naštvaně.
"Klid, Bille. Neboj, nenesu tě ven nebo tak něco," Tom moc dobře věděl, že jeho bráška by asi nepřežil, kdyby ho někdo viděl ve vytahaných teplákách, jeho starém tričku, s mastnými vlasy a bez make-upu.
Sešel s ním až do obýváku, kde na ně už čekaly mísy popcornu, chipsů a brambůrek, dvě velké láhve koly a ovladač. Bill se při tom pohledu zamračil.
"Jestli hodláš zase pustit nějaký horror, tak mě rovnou odnes zpátky nahoru," on se svým dvojčetem se na filmech nikdy neshodli. Proto se taky většinou na ně nedívali spolu. Bill nesnášel horrory, v kterých se Tom vyžíval, a Tom zase pohrdal romantickými komediemi, které Bill miloval.
"Neboj, zlato," zamumlal Tom a políbil ho do vlasů. Sedl si, usadil si Billa na klín a sáhl po ovladači. Bill se už nebránil, ale nijak nadšeně nevypadal. To se však změnilo ve chvíli, kdy se na obrazovce objevily první minuty Hříšného tance. Překvapením mírně pootevřel pusu.
"Tomi… to…" ohromením nevěděl, co říct. Nikdy si nemyslel, že Tom dobrovolně pustí zrovna tohle.
"Nelíbí se ti to? Myslel jsem, že je to tvůj nejoblíbenější film," Tom zněl poněkud zklamaně.
"Je to můj nejoblíbenější film," ujistil ho Bill důrazně. "Ale… to je… proč…"
"Chci být s tebou, Bille. Je mi jedno, co v tom případě poběží v televizi, na co se budem dívat. Jenom tě chci mít nablízku."
Bill se usmál a konečně se přitulil ke svému bráškovi. Tohle gesto pro něj znamenalo hodně. Miloval Toma den ode dne víc a víc.
***
Bill se spokojeně usmál. Tenkrát to bylo perfektní. Později dokonce nabyl dojmu, že to bylo lepší, než kdyby tam s nimi byli Gordon a Simone.
Znovu se sehnul nad časopisem.
Je k tobě něžný a ohleduplný.
Znovu se usmál. I tenhle bod Tom splňoval. I když si zrovna nedokázal vybavit jeden okamžik, který by to potvrzoval. Tom byl k němu něžný vždy a pokaždé bral na zřetel jeho názor.
Když Bill potřeboval obejmout, Tom tu byl a přivinul si ho do náruče. Když potřeboval utěšující slova, měl je pro něj. A když se spolu mazlili a už to vypadalo, že přejdou na "další metu", ale Bill na to neměl náladu, vždy se na něj jen usmál, políbil ho a pevně ho objal. Netlačil na něj a nechal mu čas. A to pro Billa znamenalo hodně.
Bill se naposledy sklonil nad časopisem. Zbýval už jen poslední bod.
Nikdy tě neshazuje!
Jeho obličej znovu rozzářil úsměv. Tom a shazovat ho? Tyto dvě věci si naprosto protiřečili. Naopak-Tom byl vždycky ten, kdo ho před vším chránil a bránil.
***
Slunce nezadržitelně pálilo a jenom jeden jediný chlapec se ploužil po školních pozemcích. Bylo už dlouho po škole a on byl jeden z mála, kdo na školních pozemcích ještě zůstal. On a banda starších kluků, kteří stáli u velké brány, která představovala jediný vstup a zároveň východ ze školních pozemků. A Bill se pomalu šoural právě tímto směrem.
"Tak co, Kaulitzi?" houkl na něj nejvyšší a nejramenatější kluk z celé skupiny. "Co pro nás máš dneska?" Bill se neodvážil ani vzhlédnout.
Pouze tiše sáhl do kapsy a vytáhl papírovou bankovku. On sám jim už věnoval celé svoje kapesné, a tak tuhle musel ukradnout z peněženky své matky. Cítil se strašně, vinně a zoufale. "Jenom tohle?" vzal si ji od něj, jednou rukou se rozpřáhl a udeřil mladšího chlapce do obličeje. Bill zavrávoral a pevně semkl víčka, ale nespadl ani se nerozbrečel. Ne teď. Věděl, co bude následovat dál. Ti kluci si na něm vybijí svůj hněv, a to doslova. S pevně zavřenýma očima a neuvěřitelně rychle bijícím srdcem čekal na další ránu. Ta však nepřišla.
"Tomu říkáte odvaha, bít slabšího?" ozval se za Billem jemu tak známý hlas. Překvapením vytřeštil oči a rychle se otočil. Na cestě do školy stál Tom. Bill se vyděsil. Snad se těm klukům nechce postavit sám?! Ale to už se na prostranství před bránou zjevila menší parta, s kterou v poslední době Tom chodil ven, a pustili se do pranice se staršíma. Tom se na Billa povzbudivě usmál a šel pomoct svým kamarádům.
Přestože mladších chlapců bylo víc, neznamenalo to pro ně jasnou převahu. Starší kluci byli rychlejší a silnější. Přesto se jim však podařilo tyrany porazit a zahnat. Bill to celou dobu sledoval s pootevřenou pusou. Všichni ti kluci přišli… kvůli němu? Nedokázal tomu uvěřit.
"Jsi v pořádku?" přistoupil k němu Tom a něžně ho pohladil po ruce. Bill tu samou ruku zdvihl a setřel krev z jeho natrženého rtu.
"Neměl jsi sem chodit."
"Ale měl," nesouhlasil Tom. "Nikdo mého brášku nebude ponižovat a ubližovat mu! Nikdy!"
***
Tenkrát chodili teprve do druhé třídy, děti však už tenkrát vycítili, že Bill je jiný. Ale Tom jim nikdy nedovolil mu něco dělat. Splnil své slovo a Billovi už nikdo nikdy neubližoval ani ho neponižoval. Nikdy.
Bil se šťastně usmál a časopis odhodil. Jeho bráška uspěl.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 błAck đUst^^ [">_<"] błAck đUst^^ [">_<"] | Web | 3. listopadu 2010 v 6:47 | Reagovat

ten dess :) super :D

2 Haku Haku | 19. listopadu 2010 v 17:05 | Reagovat

Mna si nevsimaj,ja sa tu len vytesujem pri krasnych poviedkach s originalnym napadom.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama