Nanny 10

6. srpna 2012 v 12:00 | Sandra |  Chůva
Předloha: Simple Plan
Pár: Pierre/Seb
Forma: er
Varování: AU, OOC

Seb Pierra při nejmenším zaujal, to si dokáže přiznat. A Pierre se Sebovi líbil od začátku. Jenže co s tím budou dělat? Protože rozhodně nejsou tak nenápadní, jak si nejspíš myslí, že jsou...



"Takže kvůli dnešnímu rande sis kupovala ty šaty?"
"Ale ne," protočila oči Mel a zahnula domů. Vážně, Pauline byla skvělá holka, ale někdy byla trochu… staromódní. Její představa dokonalého rande byla romantická večeře, divadlo a noční procházka. K tomu oblek a společenské šaty. "V sobotu jdem s tátou do divadla, na Beethovenovu symfonii. Na dnešek mám kraťasy a tílko, jdeme jen na bowling."
"Jak ohraná hra," protočila očima Violet. "Taky budeš předstírat, že ti to vlastně nejde?"
Mel jen zavrčela a otevřela jim dveře. Samozřejmě, že Violet jí hned prohlédla. Byla stejná jako Seb, ať už proto, že byla slasherka, nebo prostě proto, že jí znala už od školky. Jessie se k nim přidala až na druhém stupni a Pauline se do Montrealu přestěhovala až před rokem.
"Je tvůj táta doma?" ozvala se Jessie, která se dychtivě rozhlížela kolem.
"Jak já to mám vědět? Od tý doby, co má schopnou sekretářku, v jeho práci absolutně neexistuje žádný řád. Někdy je v práci od rána do večera, jindy je doma dokonce i na oběd. Och, tati, Sebe," usmála se na ně přes výklenek, zatímco vešla do obýváku. Seb se otočil a Pierre vzhlédl od novin. "Jessie, Violet a Pauline tu na mě počkaj, zatímco se skočím převlíknout nahoru. Pak musíme ještě do knihovny, protože máme udělat na zítřek prezentaci do zeměpisu."
"Proč jste se tam nestavily hned?"
"Protože byly kupovat ty šaty," odpověděl Seb. "Jaký jste vybraly?" usmál se na ně mile a přešel do obýváku.
"Černý, společenský," zašklebila se na něj Mel, nicméně vrazila svou tašku s učením do ruky Violet a sama vytáhla šaty z obyčejné tašky z krámu. Byly černé, jednoduché, přes prsa mírně řasené, takže bylo jasné, že budou vytvářet větší dojem, pod nimi opásané velmi širokou růžovou stuhou se zvláštním vzorem z kamínků a odtud se volně rozšiřovaly, pod hladkou látkou jich bylo ještě pár, takže to vypadalo, že jsou trošku nadýchanější. Seb nasadil široký úsměv.
"Jsou úžasné. Budou ti slušet."
"A nejsou moc… krátké? A… ramena odhalující?"
"Tatiiii!" protáhla otráveně Mel, zatímco Seb otráveně protočil oči. "Máme jednadvacáté století! Vezmu si k tomu ty černé baleríny s růžovými jakoby cákanci. Bude to skvělé."
"Černé nebo růžové líčení?"
"No… to ještě nevim," pokrčila rameny. Violet na ní jen tázavě pozvedla obočí a Mel se ušklíbla. Říkala jí, že Seb je… gay.
"Co zkusit růžový linky a k tomu kouřový líčení?"
"No to je skvělý nápad!" vyhrkla nadšeně Jessie. "Jak je možný, že mě to ještě nenapadlo?"
"Protože je to moc nenápadný na to, aby to napadlo patnáctileté holky," zazubil se na ní Seb. "Ale je to efektivní a to je to hlavní."
"Tak moment," zamračil se na něj Pierre. "Já chci jít se svou dcerou do divadla, ne umožnit jí balit kluky."
"Nebude je balit, má Tonyho," opět protočil oči a vydal se zpátky do kuchyně. "Ty si pospěš, Mel, nebo nestihneš večer to rande."
"Díky, Sebby. Holky, počkáte tu? Hned jsem zpátky."
Jessie se spokojeně usadila na křeslo, ze kterého měla perfektní výhled na Pierra, Pauline poněkud okouzleně pozorovala Seba a Violet jen se zájmem sledovala jejich tiché dohadování se o Melině oblíkání se a líčení. Jasně, oblíkala si slušivé věci, ale to prostě jen proto, že tak se líbila sama sobě. Nechtěla nikoho sbalit, Seb měl pravdu v tom, že měla dost ráda Tonyho. Violet neuznávala, že v jejich věku to může být nějaká obrovská láska, ale měla ho fakt ráda. A tohle všechno očividně Seb viděl, na rozdíl od Pierra.
"Tak, můžeme jít."
"Kdy se vrátíš? Potřebuju vědět, na kdy udělat večeři. Nebo si ji dáš až s Tonym?"
"No, jdeme na bowling. Vyzvedává mě v sedm, takže…"
"Takže na šestou bude večeře," usmál se na ni Seb. "A teď už jděte, než ti to táta zakáže a řekne ti, ať se zahalíš do sárí."
Mel se jen zasmála, zatímco Pierre bručel, mávla na Seba a vykopala holky z domu.
"To byl ten tvůj chůva?" vyzvídala okamžitě Pauline.
"Kdo, Seb?" zamumlala Mel nepřítomně, zatímco si kontrolovala, jestli má všechno. Mobil, klíče, flashka… jo, mělo by to být všechno. "Jo, táta ho přijal před… dvěma měsícema?" pokrčila rameny.
"A proč jsi nás nikdy neseznámila?" zeptala se skoro snad až ublíženě.
"Nevěděla jsem, že jsi na chlapy nad třicet," pokrčila rameny.
"Nad třicet?" zatvářila se nechápavě. "Vždyť jemu musí být tak… osmadvacet? Maximálně."
"Prosim tě," odfrkla si Mel. "Je jenom o dva roky mladší než táta."
"Takže pětatřicet?" pozdvihla Violet obočí. Mel jen přikývla.
"No mně je nějakej Sébastien ukradenej," prohodila skoro až opovržlivě Jessie. "Ale tvůj táta… on je snad ještě hezčí, než co si pamatuju."
"Mohly byste laskavě přestat?" zašklebila se Mel. "Je nechutný takhle o nich myslet."
"Nehledě na to, že to mezi nima samotnýma jiskří," dodala Violet. Všechny tři se na ní nepřátelsky podívaly. "Hele, říkám jen, co vidim."
"Jenže ty to vidíš všude."
"Myslíš, že tvůj táta by se takhle culil jindy, když někomu říká, že mu kouřové stíny připadají až moc provokativní?"
"Provokativní?" zašklebila se Jessie. "Vždyť je to to nejprimitivnější líčení, co znám."
"Jenže táta se pořád usmívá, když je doma," namítla Mel. "Když s Victorem řeší hokej, hraje se mnou Beethovena, zpívá s Rose nebo…," nebo se domlouvá se Sebem na dalším nákupu, co budou mít k večeři nebo kdy vyrazí na Victorův zápas. Nebo třeba i jenom když se dohadují, jestli je od Good Charlotte lepší The Truth nebo I Just Wanna Live. A Pierre se většinou neculí, když obhajuje svůj názor. "Kruci, zapomněla jsem si mobil," vypadlo z ní dřív, než se stačila vzpamatovat. "Jděte napřed, začněte pracovat, já se hned vrátím."
Otočila se na patě a rychlým krokem se vydala zpátky do domu. Rychle vešla a zamířila rovnou až do patra.
"Mel?"
"Jen jsem si něco zapomněla, hned zase půjdu," křikla zpátky, ale jinak vyběhla schody a vtrhla rovnou k Victorovi do pokoje. Byl pátek, takže měli oba krátkou školu.
"Co tu, kurva, děláš?" lekl se jí Victor.
"Potřebuju s tebou mluvit," ignorovala jeho otázku, zavřela za sebou dveře a přisedla si k němu na postel. "Co říkáš na tátu se Sebem?"
"Co bych na ně měl říkat?" zatvářil se nechápavě Victor. "Táta je od tý doby, co pro něj dělá Beatrice, v pohodě. A Seb je skvělej. Teda, nesnaží se dělat nějakého… přísného chůvu, prostě je fajn."
"Ale tak to nemyslim," protočila očima. "Myslim jako… spolu."
"Spolu?" nechápavě nakrčil nos. "Jak jako spolu?"
"No, pokud to ještě nevíš, Seb je gay," zašklebila se na něj a on protočil oči. Jasně, že to ví. Kdyby neviděl, jak flirtuje s tou kupou chlapů, nedalo se přehlídnout, jak si každý ráno vybírá oblečení. "No a táta-"
"Tak to moment!" napřímil se a odložil časopis. "Chceš říct, že táta a Seb…? To je blbost!"
"Proč?" usmála se na něj nadšeně Mel. "Vždyť si to vem - od té doby, co u nás dělá, je táta doma mnohem víc. Nehledě na to, že Seb nám také nevěnuje veškerou svou pozornost."
"No jasně, ale… táta chodil s Davidem."
"Ale nechal ho," připomněla mu důležitě. "Proč asi? Je to jasný!"
"Ale houbeles je jasný," poposunul se Victor. "Ty to vidíš moc jednoduše. To není prostě jen o…"
"Přitažlivosti, sexuálním napětí, jiskřivosti?" dobrá, ty první dvě věci si přimyslela, ale když nad tím teď přemýšlela… viděla to tam, ale neviděla.
"Kdo ti to, pro Krista, zase řekl?"
"Violet."
"Jistě," protočil oči. "Jenže ona vidí homosexuální páry všude."
"Jenže tihle dva jsou homosexuálové, jiskří to mezi nima… a navíc by to byl i skvělej pár."
"Jo?" pochybovačně se na ní podíval.
"Si piš. Koukej, jakej má Seb na tátu vliv. A kdyby táta od nás občas odtáhl chůvu... nemůže bejt zlý," mrkla na něj spiklenecky.
"Takže… obchod?"
"Přesně tak!" zářivě se na něj podívala. "Dáme je dohromady a získáme trochu víc volnosti."
"Ty získáš víc volnosti," zašklebil se na ní. "Já jí mám dost."
"To jenom proto, že žiješ jenom hokejem," protočila oči. "Jakmile dám tátu se Sebem dohromady, seženu někoho tobě," jo, tohle jí bavilo. Možná by se tím mohla později víc zabývat.
"Nepotřebuju dohodit holku," odsekl Victor. "A vůbec - myslel jsem, že když už do toho jdem, tak spolu."
"Fajn, takže do toho jdeš?"
"Dohodit tátovi Seba nebo Sebovi tátu?"
"Není to jedno?"
"No, těm dvoum asi ne."
Mel se na něj jen několik chvil jen překvapeně dívala. Opravdu její bratr udělal sexuální narážku na jejich tátu a chůvu? Victor se jen zašklebil.
"Zvykej si. Jestli je chceš dát dohromady, bude to rutinna."
Jen se zašklebila, ale věděla, že má pravdu.
"Fajn, já teď jdu na ten referát a po večeři na rande, takže ty se pokus něco vymyslet."
"Ano, ty jsi s tím celým začínala, ale já to celé vymyslim."
"Si musíš umět zařídit."
***
Pierre trávil doma čím dál tím víc času, což Mel jen utvrdilo v jejích myšlenkách. Nezřídka se stalo, že na oběd se vrátil domů, přestože mohl jet do prakticky jakékoliv restaurace. Dokonce se i párkrát nabídl, že uvaří večeři, když Seb zrovna žehlil nebo pomáhal Rose s úklidem pokoje.
Ale byly tu i věci, o kterých Victor s Mel prostě vědět nemohli. Například jejich hra na klavír, která se téměř zpravidla proměnila v rozjívené provokování. Seb se tomu vyhýbal, když byly děti doma. Ano, Pierre byl hezký a přitažlivý, navíc i vtipný a inteligentní a Seb objevoval stále nové věci, které měli společné. Ale pořád to byl jeho šéf, otec dětí, které měl hlídat. Flirt s ním byl vzrušující a vůbec, ale on se necítil být tím typem, který by zvládl vztah na pracovišti.
Pierre, na druhou stranu, tohle vůbec neřešil. Seb prostě byl přitažlivý, uměl být vyzývavý, reagoval na jeho podněty, byl vtipný a chytrý, jeho děti ho zbožňovaly a on s ním rád trávil čas. Nic víc ho nezajímalo.
Oba se vyhýbali různým poznámkám v přítomnosti dětí, ale jinak se jiskření mezi nimi stále stupňovalo. Dokonce se Pierra jednou Beatrice zeptala, jestli mu nemá nechávat soboty úplně volné, aby měl čas na "svého přítele".
Takže když jednou ve středu večer, bylo už k půlnoci, se smíchem vyšli schody do patra, přišlo Pierrovi naprosto přirozené, že se Sebem došel až k jeho pokoji. Seb k němu však nechápavě vzhlédl.
"Děje se něco?" jeho hlas byl nepatrně napjatý.
"Jen jsem se chtěl ujistit, že na tebe neskočí vlk," zašklebil se na něj, narážejíc na film, který právě dokoukali. Seb se vesele zasmál a přistoupil k němu o krok blíž.
"A vy, jakožto udatný rytíř, byste mě zachránil, že?" vzhlédl k němu a zamrkal, než se zase zasmál.
"Samozřejmě," zašklebil se Pierre, objal ho kolem pasu a přitáhl si ho k sobě možná trošku prudčeji, než Seb čekal. A možná to nečekal vůbec. Každopádně škobrtl a opřel se o Pierra, překvapeně k němu vzhlédl. Pierre si překvapeně uvědomil, že už se netváří vyzývavě, spíš trochu… vyděšeně? Ale pevným, horkým tělem se k němu tiskl a zrychleně dýchal s pootevřenými rty, které magneticky přitahovaly jeho pohled.
Nepřemýšlel nad tím, jen si ho přitáhl blíž, volnou rukou uchopil jeho tvář, sklonil se k němu a políbil ho. Tvrdě se k němu přitiskl a vsál jeho spodní ret. Seb tiše zakňučel a objal ho kolem krku. Pierre s ním udělal pár kroků ke stěně a přirazil ho na ni, ne zrovna jemně, ale ani nijak silně. Seb tiše zasténal a vytáhl se na špičky. Pierre jemně polaskal jazykem jeho spodní ret, než zajel do jeho úst. Dychtivě prozkoumal každou skulinu, než Sebův jazyk hravě vyzval k boji.
Seb držel oči zavřené, pevně Pierra držel a užíval si každý okamžik. Něco takového nezažil už léta, od té doby, co se rozešel se svým posledním přítelem. Tenkrát to tolik neřešil, protože ho zaměstnávaly děti, které vyučoval. Jenže teď byl tak vyprahlý a hladový a ty děti… ty děti!
Rychle se Pierrovi vytrhl a udělal dva kroky stranou, šokovaně, nechápavě kulíc oči. Pierre zrychleně dýchal a s jakýmsi ustaraným očekáváním se na něj zadíval.
"Tohleto, to… já jsem… tohle ne," zmateně zavrtěl hlavou a položil ruku na kliku od svého pokoje.
"Sebe, počkej, nechtěl jsem-"
"Dobrou noc, pane Bouviere."
"Ale já-"
Překvapeně zamrkal na dveře, které náhle byly prázdné a hlavně opět zavřené.
"Jsem Pierre."
Nechtěl ho vyděsit, vážně ne. Jenže byl celý napjatý a nedočkavý. Seb ho tak provokoval a on ho tak chtěl! Myslel si, že polibkem po takové době nemůže nic zkazit. Jenže on měl zkušenost jen s Davidem, a ten byl přece jen úplně jiný než Seb.
Povzdechl si, otočil se a rozmrzele se vydal do své prázdné ložnice. Pokud mu ze vztahu s Davidem něco chybělo, bylo to přespávání u něj. Protože jeho ložnice nikdy nebyla tak studená.
***
Trochu se bál snídaně dalšího dne. Nevěděl, jak bude Seb na celou tu situaci reagovat. Ne že by se bál o děti, protože věděl, že ty má Seb skutečně rád. Jen nevěděl, jak se bude chovat k němu, což ho celkem děsilo.
Ale když vešel do kuchyně, všichni ho nadšeně pozdravili a Seb před něj položil snídani. To Pierra zarazilo. Chce snad předstírat, že se nic nestalo? Že to byl omyl? Jenže tak to nebylo a věděli to oba. Chtěli to oba, jak si ještě včera Pierre myslel.
Jen o pár chvil později si všiml, že se Seb pečlivě vyhýbá jeho pohledu. Když už se náhodou podívali jeden druhému do očí, Seb okamžitě uhnul pohledem a jemně zčervenal.
Melanie by to určitě brala jako znamení, že její plán je správný. Jen kdyby si na poslední chvíli neopakovala biologii.

Meliny šaty

K tomu se hodící boty
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Suzu Suzu | 6. srpna 2012 v 13:50 | Reagovat

Jé, doufám, že Mel a Viktorovi ten plán vyjde. :) A ještě lepší by bylo, kdyby se ukázalo, že Viktor je taky na kluky. :D Ale to bych toho asi chtěla moc...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama